Ahoj!

 Kočku bychom měli prohlížet každý týden. Trvá to pouze několik minut a umožní nám to zavčas zpozorovat možné příznaky onemocnění, abychom mohli podniknout příslušné kroky. Při česání si u kočky všímáme případných bulek nebo hrbolků pod kůží. Denně kontrolujeme množství potravy a vody, její výkaly (pokud chodí na písek) a rovněž její celkové chování a vzhled. Jakmile se naučíme rozpoznat, co je u naší kočky normální, rychle si všimneme i případných potíží.

Jednoduché zdravotní prohlídky

Nejlepší je začít s pravidelnými zdravotními prohlídkami už odmalička, aby si kotě na postup prohlídky zvyklo a chovalo se klidně. Kdykoli nás však zdraví naší kočky znepokojuje, obrátíme se na veterináře. Týdenní prohlídka by měla zahrnovat následující úkony.

Tlamička

Opatrně zvedneme pysky a zkontrolujeme zuby a dásně. Přesvědčíme se, že na jejich vnější straně není v hojné míře usazený zubní kámen a že dásně mají zdravou růžovou barvu.

Oči

Oční víčka by měla být bez patrných „slz“. Jestliže je okraj víčka zarudlý, propláchneme oči speciální oční vodou, a pokud se víčka do 48 hodin nepročistí, vyhledáme pomoc.

Uši

Pomocí vatové tyčinky namočené v olivovém oleji odstraníme všechen přebytečný maz (pokud je v hojné míře nebo zapáchá, zavezeme kočku na kontrolu k veterináři). Nikdy nestrkáme tyčinku dovnitř ucha.

Drápy

Drápy by neměly být příliš přerostlé, v opačném případě je musíme přistřihnout (pokud si nejsme jisti, jak postupovat, požádáme o radu veterináře).

Kůže

Na kůži by neměla být holá místa ani žádné boláky. Včasné léčení případného kožního onemocnění je velmi důležité, protože často vede k brzkému uzdravení a zabrání chronickému problému.

Všeobecné příznaky nemoci

Poznat nemocnou kočku je velice jednoduché: bude apatická, a pokud má horečku, je na dotek horká. Může vykazovat známky bolesti - zejména když se jí dotkneme - a její dech je rychlejší a těžší, i když odpočívá. Dokonce i zdravá kočka někdy celý den odmítá potravu, zejména po nějakém nezvyklém zážitku, jako např. příchod do nového domova, nebo jestliže ji něco řádně vyleká, ale odmítá-li kočka potravu delší dobu, musíme ji zavézt ke zvěrolékaři. Horší situace nastane, když se poraněná nebo nemocná kočka sama vytratí a někde se schová, třeba do kůlny, do garáže nebo do křoví. Toto chování pravděpodobně pochází z dob, kdy kočky žily divoce, a v případě, že byly příliš zesláblé na to, aby se mohly bránit, musely se schovat před šelmami, např. šakaly.

Uvádíme zde několik nemocí, které kočky běžně postihují.

Onemocnění močového měchýře

Toto onemocnění je u koček běžné. Pokud kočka zjevně začne trpět žízní, má potíže s močením nebo má bezbarvou moč, musíme se okamžitě obrátit na veterináře.

Zvracení

Kočky zvracejí velmi často, zejména po pozření trávy. Občas vyvrhnou i chomáč srsti, což je obvyklé, protože když se upravují, vylízané chlupy ze srsti polykají. Avšak vytrvalému zvracení je třeba věnovat okamžitou pozornost, neboť ho může působit nějaká překážka, jako je třeba spolknutá kost, či dokonce může být důsledkem nádoru (zejména u starší kočky).

Absces

Abscesy obvykle vzniknou ze zranění způsobených při boji s jinými kočkami a někdy je veterinář musí rozříznout, načež následuje léčba antibiotiky. Absces, zejména na hlavě zvířete, velice rychle oteče (prvním příznakem bývá, že kočka je na tomto místě citlivá na dotek). Pokud si postižené místo pečlivě prohlédneme, někdy uvidíme ranku, kterou způsobily protivníkovy zuby. Nevykastrovaní kocouři se do bojů s ostatními kočkami ze sousedství pouštějí poměrně často, zejména za svítání a za soumraku, proto se někdy doporučuje je v tuto dobu držet uvnitř.

Kožní onemocnění

Mezi zcela běžná kožní onemocnění patří alergie kůže způsobená bleším kousnutím, je to reakce na podkožní vniknutí bleších slin. Později může pouhé jediné kousnutí způsobit velice silnou reakci, proto se snažíme veškeré blechy odstranit. Veterinární ošetření je u alergie nezbytné a v budoucnu budeme muset kočku před blechami chránit ze všech sil. je-li alergie kočky vážná, veterinář většinou doporučí dlouhodobou léčbu proti blechám, nebo poradí jiný postup. Rovněž bude nutné příslušnými prostředky řádně vyčistit celou domácnost a pravidelně vysávat a prát kočičí pelíšek, protože blechy se většinou vyskytují víc v pelechu než v samotné srsti, Blechy mohou být pro kočky rovněž nebezpečné, protože šíří tasemnici.

Dále mohou kočky trpět trichofycií (lišejem kroužkovým), chorobou, která se může přenést i na člověka a působí zarudlé, kulaté skvrny na kůži. Příznakem tohoto onemocnění bývá mírné vypadávání chlupů, veterinář na základě příslušných testů infekci potvrdí. Choroba je léčitelná, s kočkou musíme zacházet pouze v rukavicích a musíme ji držet doma do té doby, než choroba přestane být infekční (veterinář nám poradí).

Onemocnění očí

Kočka si poraní oko nejčastěji při rvačce nebo škrábnutím např. o větvičku. Zanícené oči rovněž bývají známkou různých infekcí, včetně kočičí chřipky. Další známkou nemoci někdy bývá tzv. třetí víčko, které se objeviv koutku obou očí a částečně je přetažené přes bulvu. V tomto případě je vždy nutné navštívit veterináře. Perským kočkám a podobným plemenům s plochým nosem často slzí oči, ale tento problém většinou vyřeší jemné omývání vatičkou namočenou ve speciálním očním roztoku.

Onemocnění uší

Onemocnění se většinou projeví zvýšenou produkcí mazu, bolestí při doteku nebo nepříjemným zápachem. Tyto problémy raději nikdy neřešíme sami, ale navštívíme co nejrychleji veterináře.

Červi

Koťata jsou obvykle infikována vajíčky škrkavek obsaženými v mateřském mléce a musí být řádně odčervena. Často se to provádí základním očkováním ve 12 týdnech života (viz níže), které se musí pravidelně opakovat (intervaly záleží na aplikované látce, dle rady veterináře).

Tasemnice se nejpravděpodobněji vyskytne u koček, které pravidelně loví, neboť nedospělí paraziti se nacházejí v tělech kořisti, jako je třeba myš. Když je kočky sežerou, tasemnice se začnou dále vyvíjet v jejich střevech. Rovněž blechy mohou přenášet tasemnice, neboť vajíčka tasemnic mohou být v těle blechy, kterou kočka při lízání srsti spolkne. Infikování tasemnicí není vážné, ale kočku bychom měli odčervovat alespoň každého půl roku. Opět nám nejlépe poradí zvěrolékař.

Průjem

Průjem mívají kočky velice často, i když si toho majitel nemusí všimnout, pokud se kočka chodí vyprazdňovat ven. Ve velké většině případů je průjem způsoben potravou - častou příčinou bývá kravské mléko nebo zdechlina v částečném rozkladu. Obvykle průjem přejde samovolně, ale pokud máte nějaké obavy -zejména jestli je kočka velmi mladá nebo naopak stará - je lepší se poradit s veterinářem, protože u kočky může dojít k dehydrataci. Podávání probiotických tabletek (k dostání v obchodech se zvířectvem) napomůže regeneraci užitečných baktérií ve střevech a urychlí uzdravení. Rovněž sníží riziko dalších komplikací.

Péče o zdraví ve městech

Očkování kočky proti vážným kočičím virovým onemocněním, jako např. kočičí chřipka, je mimořádně důležité, protože tyto nemoci v současné době nelze léčit. Očkování dnes dovede kočku ochránit i před smrtelným onemocněním - kočičí panleukopenií (infekční střevní katar), a před oběma druhy kočičí chřipky - virovou rhinotracheitidou a virem calico. Po první sérii očkování, kterou by kotě mělo absolvovat do dvanáctého týdne života, se doporučuje vakcínu každoročně obnovovat. Očkovací průkaz kočky pečlivě uschováme, protože například pokud budeme kočku chtít umístit ve zvířecím hotelu, budeme muset tento průkaz předložit.

Choroby koček

V posledních letech se hodně hovoří o kočičí leukemii a tzv. kočičím AIDS (v tomto případě známém pod zkratkou FIV) neboli o viru způsobujícím narušení imunity. Obě onemocnění mohou být smrtelná, i když nyní je už možné kočku proti leukemii naočkovat. Jedním z důsledků stále rostoucí popularity koček je však bohužel skutečnost, že virus se nyní poměrně snadno šíří, a to zejména v městských oblastech, kde se kočky vyskytují v hojném počtu. To je další důvod, proč je ochranné očkování tak důležité. Ani jeden z uvedených virů není přenosný na člověka, takže nehrozí nebezpečí, že bychom se po kontaktu s infikovanou kočkou mohli nakazit i my.

Virus kočičí leukemie

Mimo tělo kočky tento virus nepřežije dlouho. Virus se přenáší slinami, takže kočka může být infikována i kousnutím při rvačce: dokonce i matka může infikovat ještě nenarozená koťata. Nicméně i když je virus přítomen, nemusí se leukemie a ani žádné jiné známky onemocnění vůbec objevit, takže velmi důležité budou v tomto případě krevní testy. I v případě, že je první test pozitivní, může druhý test provedený po třech měsících ukázat, že si kočka dokázala vytvořit protilátky a infekci sama překonat, což naznačuje, že se uzdravila a pro ostatní kočky přestává být hrozbou (pokud je test pozitivní, je nutné kočku až do dalšího negativního výsledku od ostatních jedinců izolovat).

Někdy však obranné látky v kočičím těle na zdolání viru nestačí. Kočka začne ztrácet na váze, začnou se projevovat další příznaky, jako je zvracení, a kočka se stává trvalým přenašečem viru. Znamená tedy nákazu pro ostatní a posléze se začnou projevovat klinické příznaky nemoci. Rakovina bílých krvinek (leukemie) a lymfatického systému (lymfosarkom) je pro tento případ typická a kočku je bohužel nutno utratit.

Kočičí AIDS

Tato nemoc je způsobena kočičím virem ztráty imunity (FIV = feline immunodeficiency virus), který napadá imunitní systém. Stejně jako virus leukemie se i tento přenáší slinami, tedy nikoli při páření. Hlavním rysem je celková malátnost, chudokrevnost (nedostatek červených krvinek), což se dá zjistit i jednoduchým krevním testem.

Kočičí infekční zánět pobřišnice

Tento zánět je dalším virovým onemocněním, které se objevilo v posledních letech. Postihuje mladší kočky, zejména do tří let věku. Virus napadá pobřišnici a způsobuje nadýmání. Rovněž mohou být postiženy i vnitřní orgány a celkový stav kočky se zhoršuje. Ani v tomto případě není choroba léčitelná.

Úrazy

Kromě případných chorob kočkám žijícím ve městech navíc hrozí další nebezpečí a řada z nich bohužel najde smrt na silnici. Rychlost dopravy jim většinou nedává naději na únik, zvláště za šera nebo v noci, kdy jsou momentálně oslněny reflektory aut. Nicméně pokud se naše kočka stane obětí takovéto nehody, neměli bychom hned myslet na nejhorší - jestliže se kočka po střetu nehýbe, může být jednoduše v bezvědomí. Než se vrhneme ji zachraňovat, musíme se podívat, zda kolem nejedou další auta, jinak bychom mohli na seznamu obětí skončit sami.

Co dělat po nehodě na silnici

Kočku nikdy neprohlížíme na silnici, ale ihned ji přeneseme do bezpečí. Jedno z nejběžnějších zranění kočky na silnici je protržení bránice. Tato vrstva tkáně odděluje dutinu hrudní od břišní dutiny a v případě jejího protržení může dojít k internímu posunu vnitřních orgánů. Budeme-li tedy poraněnou kočku zvedat ze silnice, musíme ji uchopit oběma rukama pod tělem (v ideálním případě ji jemně přesuneme na provizorní nosítka, např. plochou desku), aby byla ve vodorovné poloze.

Kočka zřejmě bude po nehodě v šoku a pravděpodobně bude mít i velké bolesti. I kdyby se za normálních okolností jednalo o velmi klidné zvíře, v tomto případě se může pokusit nás kousnout nebo poškrábat, Proto ji co nejšetrněji zabalíme do ručníku nebo do deky. Doneseme ji domů, položíme na tiché, teplé místo co nejdále od ostatních domácích zvířat a neprodleně zavoláme veterináře.

I v případě, že se zdá, že se kočce nic nestalo, je důkladná prohlídka u veterináře velice důležitá, To proto, že kočka může mít vnitřní krvácení, které, pokud se nezastaví, by mohlo být smrtelné.

Jiná zranění

Po střetnutí s vozidlem jsou často viditelné odřeniny kůže a tržné rány. Ty se časem zahojí, ale zvěrolékař by je měl přesto ošetřit, zejména pokud došlo k poranění velké plochy kůže. Na takových místech už nová srst nikdy nemusí dorůst do původního stavu. Obvyklým následkem kolize na silnici rovněž často bývá fraktura končetin a cena za jemnou ortopedickou práci a srovnání kůstek rozhodně nebude nízká. Z takovýchto důvodů nyní mnozí majitelé nechávají své miláčky pojistit, aby se tímto způsobem chránili před neočekávanými vysokými účty i před náklady na jiné veterinární ošetření.

Péče o starší kočky

Ve srovnání se psy je na kočkách vidět jen málo příznaků stárnutí, jako např. šedivění srsti černých koček. Tyto známky je mnohdy obtížné odhalit, ale jak kočka stárne, musíme ji bedlivě pozorovat. Příznaky stáří asi nebude možné zcela odvrátit, ale můžeme udělat mnohé pro zmírnění horších důsledků pokročilého věku, a kočce tak umožníme žít poměrně aktivním životem. Pokrok v kočičím geriatrickém lékařství za posledních několik let potvrzuje skutečnost, že v USA se téměř třicet koček z každých dvou set dožívá věku patnácti let. Jakmile naše kočka dosáhne věku osmi let, musíme ji brát dvakrát za rok na prohlídku k veterináři, který bude schopen zavčas odhalit možné problémy.

Potíže se zuby

Starší kočky jsou přirozeně méně aktivní než koťata a jejich metabolismus se rovněž zpomaluje, což někdy vede k obezitě. Pokud se na druhé straně zdá, že kočka si v jídle příliš vybírá, nemusí to ani tak souviset s konkrétní potravou jako s tím, že může mít určité dentální potíže. Veterinář v rámci pravidelných prohlídek zuby kočce prohlédne, odstraní případný zubní kámen a v případě potřeby doporučí léčbu dásní.

Onemocnění ledvin

Zápach z tlamičky je často důsledkem JĚ zkažených zubů, ale může být rovněž známkou onemocnění ledvin, To do určité míry postihuje všechny starší kočky, ale známky onemocnění začnou být zjevné, teprve když už se funkční kapacita ledvin podstatně sníží. Ledviny pak nejsou schopny koncentrovat moč tak, jako když byla kočka mladá, takže zvíře bude zřejmě produkovat mnohem větší množství moči.

Toto zvýšené vylučování zvýší rovněž potřebu vody a kočka bude potřebovat více tekutin. Pokud tedy krmíme kočku suchou potravou, bude možná lepší přejít na potravu z konzervy, která obsahuje vyšší procento vody. V současné době je k dostání i speciální krmivo, které splňuje odlišné nároky na výživu starších koček. Kočka s nemocnými ledvinami bude vystavena většímu riziku nedostatku vitaminů, které jsou rozpustné ve vodě a které se ztrácí v ledvinách, takže se doporučuje doplnit stravu o vitamin B (poradíme se s veterinářem).

Chomáče srsti

Starší kočky jsou pravděpodobně vystaveny největšímu nebezpečí ze strany chomáčů (smotků) srsti, protože jejich zažívací systém už není tak výkonný jako dřív. Měli bychom tedy kočku pravidelně česat, abychom uvolněné chlupy ze srsti odstranili dřív, než je spolkne a v žaludku se jí z nich vytvoří pevná kulička. Postižená kočka pak přijímá pouze malé množství potravy, i když se zdá být hladová a ke žrádlu se opakovaně vrací. Veterinář obvykle k odstranění blokace předepíše projímadlo, ale ve vážných případech je chirurgický zákrok nevyhnutelný.

Přerostlé drápky

Starší kočka zřejmě už nebude tak aktivní a nebude šplhat po stromech jako zamlada, takže jí někdy přerostou drápky. Typickým příznakem je, že má potíže při zvedání tlapek z pelíšku, a dává tak najevo, že se drápky zachytila o látku (bývá to zejména u drápků na předních nohou).

Pokud má kočka přerostlé drápy, budeme je muset zastřihnout kleštičkami (obyčejné nůžky mohou drápek roztřepit, protože ho čistě neo-střihnou). V případě, že drápky zastňhujeme sami, se musíme vždy přesvědčit, že nezasáhneme růžovou cévku, jinak bude drápek krvácet, Pokud si na zastřihnutí drápků své kočky netroufáme, obrátíme se na veterináře.

Krátkodobé opuštění starší kočky

U starší kočky mohou nastat problémy v době dovolené, kdy si kočka už nemusí na zvířecí hotel zvyknout. Raději proto zkusíme přesvědčit přátele či souseda, aby nám kočku po dobu naší nepřítomnosti pohlídali a krmili, Tím nijak výrazně nenarušíme její životní styl, i když to samozřejmě není stejné, jako bychom byli doma. Taková péče ze strany známých funguje pouze tehdy, je-li kočka zvyklá sama chodit ven dveřní vchodovou klapkou, případně neopouští byt vůbec.

Velmi dobrým řešením bývá, a to zejména pokud máte doma více zvířat, zařídit si, aby se k nám domů někdo přechodně nastěhoval. Nicméně je moudré obracet se pouze na renomovanou agenturu - nejlépe takovou, kterou nám doporučí známí - která si pečlivě vybírá svoje zaměstnance a v případě jakýchkoli problémů nabízí pojištění.